Včelařská konference

Na to je už dávno postup. Řízky, asi 20 cm dlouhé klacky se zapíchnou do
záhonu, aby vyčuhovaly tak 2 cm. Záhon se zalévá a pleje od plevelu. Za rok
vyrostou šlahouny 0,4 až 1,20 m vysoké, ty se potom v zimě sází na trvalá
stanoviště. Rovnou to nejde, protože tak malé řízky jsou při přímém vysázení
zahlušeny plevelem.
U dobře zakořeňujícícch vrb se mohou řezat tyče, které se zapíchnou na
trvalé stanoviště tak, aby čouhaly tak asi metr. Pokud není příliš suchý
rok, tak potom vyrostou. Tak jsem množil do pobřežních bažin místní klony
samčích vrb a v minulosti se takovým způsobem zalesňovaly topolovými řízky
nevyužívané vlhčí loučky. Pak je u vrb ještě možnost, že se prakticky
nesekané vícemetrové pruty a větve z keřových porostů prostě zaryjí nebo na
ležato zahážou 5 - 15 cm vrstvou zeminy, tak se občas dříve dělaly břehové
porosty vrb u potoků a větších říček, kde měly bránit erozi břehů, tam se ty
větve ještě mechanicky přitloukaly do toho břehu nebo se takhle i osazovaly
ty vlhčí louky nebo mokřiny. Přirozeně všechny tyto způsoby potřebují aspoň
prvních půl roku dostatek vláhy, jinak rostlinky zaschnou. Relativně dost
kritická je taky doba, kdy se ty řízky a větve řežou, u vrby a asi obecně u
všech snadno zakořeňujících dřevin je nejlepší doba těsně před začátkem
rašení, to je nyní, u vrby je pak kratší období během plného rašení a květu,
kdy vrbové řízky nekoření téměř vůbec, v létě a na podzim koření proti
nejvýhodnější době méně nebo taky někdy vůbec. Souvisí to s chemismem uvnitř
rostliny, kterým rostlina ovládá růst pupenů a kořenů.
Hůže zakoňujicí vrby a tenčí větévky se mohou dát prostě do vody jako do
vázy, obvykle s rozvojem listů začnou rašit i kořeny, pak se musí ty větévky
opatrně zasadit do nějakého většíhi květináče a po nějakém měsíci v něm
rostoucí přesadit do záhonů.
Jinak obecně čím tenčí a mladší větévky, tím ochotněji raší, ale čím
silnější klacky, tím obsahují více živin a stihnou z nich vyrůst delší
výhony s listy, než začne rostlinka čerpat kořeny živiny z půdy. U vrby je
proto vhodné používat klacky od půl cm síly výše a stačí obvykle zapíchání
do vlhké půdy, u jiných dřevin, co koření podstatně hůře se musí třeba
používat zelené výhonky plus třeba případně stimulátor, aby vůbec
zakořenily, a je to spíše laboratorní věc než záhon v přírodě, třeba množení
některých jabloní.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "tomtom" <tom.es/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, January 20, 2008 6:46 PM
Subject: Re: Včelařské vrby.


> Měl bych zájem o nějaké řízky vrb...pokoušel jsem se jednou řízkovat vrbu
o
> které ví, že je obsypana včelami, ale ani jeden řízek se mi neuchytil :-(
> Můžete mi napsat odkud jste? Já z Opavy...celkem pravidelně jezdívám do
> Zlína. vy jste tuším NJ?
> Tom

Klasická vrba jíva zakořeňuje o dost hůře, než ostatní vrby. Doporučuje se použití přípravků na zakořeňování (jsou jak práškové, já sám mám dobré zkušenosti s želé). K dostání v různých semenářstvích a zahrádkářských prodejnách.

Pepa

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Radim Poláek
Sent: Monday, January 21, 2008 9:10 AM
To: vcely/=/v.or.cz
Subject: Re: Včelařské vrby.

Na to je už dávno postup. Řízky, asi 20 cm dlouhé klacky se zapíchnou do záhonu, aby vyčuhovaly tak 2 cm. Záhon se zalévá a pleje od plevelu. Za rok vyrostou šlahouny 0,4 až 1,20 m vysoké, ty se potom v zimě sází na trvalá stanoviště. Rovnou to nejde, protože tak malé řízky jsou při přímém vysázení zahlušeny plevelem.
U dobře zakořeňujícícch vrb se mohou řezat tyče, které se zapíchnou na trvalé stanoviště tak, aby čouhaly tak asi metr. Pokud není příliš suchý rok, tak potom vyrostou. Tak jsem množil do pobřežních bažin místní klony samčích vrb a v minulosti se takovým způsobem zalesňovaly topolovými řízky nevyužívané vlhčí loučky. Pak je u vrb ještě možnost, že se prakticky nesekané vícemetrové pruty a větve z keřových porostů prostě zaryjí nebo na ležato zahážou 5 - 15 cm vrstvou zeminy, tak se občas dříve dělaly břehové porosty vrb u potoků a větších říček, kde měly bránit erozi břehů, tam se ty větve ještě mechanicky přitloukaly do toho břehu nebo se takhle i osazovaly ty vlhčí louky nebo mokřiny. Přirozeně všechny tyto způsoby potřebují aspoň prvních půl roku dostatek vláhy, jinak rostlinky zaschnou. Relativně dost kritická je taky doba, kdy se ty řízky a větve řežou, u vrby a asi obecně u všech snadno zakořeňujících dřevin je nejlepší doba těsně před začátkem rašení, to je nyní, u vrby je pak kratší období během plného rašení a květu, kdy vrbové řízky nekoření téměř vůbec, v létě a na podzim koření proti nejvýhodnější době méně nebo taky někdy vůbec. Souvisí to s chemismem uvnitř rostliny, kterým rostlina ovládá růst pupenů a kořenů.
Hůže zakoňujicí vrby a tenčí větévky se mohou dát prostě do vody jako do vázy, obvykle s rozvojem listů začnou rašit i kořeny, pak se musí ty větévky opatrně zasadit do nějakého většíhi květináče a po nějakém měsíci v něm rostoucí přesadit do záhonů.
Jinak obecně čím tenčí a mladší větévky, tím ochotněji raší, ale čím silnější klacky, tím obsahují více živin a stihnou z nich vyrůst delší výhony s listy, než začne rostlinka čerpat kořeny živiny z půdy. U vrby je proto vhodné používat klacky od půl cm síly výše a stačí obvykle zapíchání do vlhké půdy, u jiných dřevin, co koření podstatně hůře se musí třeba používat zelené výhonky plus třeba případně stimulátor, aby vůbec zakořenily, a je to spíše laboratorní věc než záhon v přírodě, třeba množení některých jabloní.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "tomtom" <tom.es/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, January 20, 2008 6:46 PM
Subject: Re: Včelařské vrby.


> Měl bych zájem o nějaké řízky vrb...pokoušel jsem se jednou řízkovat
> vrbu
o
> které ví, že je obsypana včelami, ale ani jeden řízek se mi neuchytil
> :-( Můžete mi napsat odkud jste? Já z Opavy...celkem pravidelně
> jezdívám do Zlína. vy jste tuším NJ?
> Tom

nejlepší je použít výsev a jelikož jíva je dvoudomý strom tak semeno se sklízí jen ze samičích stromů a musí se během pár hodin po sběru zasít a to nejlépe do substrátu ze stavební suti a zeminy 1 : 1. kde bude trvalý mokřad

Doporučovalo se těsně předtím, než jíva začne uvolňovat semena - chmýří,
nalámat větvičky s samičími jehnědami a zapíchat je do toho mokřadu. Je to
někdy tuším ke konci května. Obírat chmýří z větviček se mně zdá takové
dost málo produktivní.
Kdysi, když jsem pracoval v hale ve fabrice, stačilo vylézt na střechu haly
a tam bylo v nafoukaných závějích zeminy v kanálech odvádějících srážky
stromečků vrby jívy dost. Dneska už tam nedělám a asi soukromý majitel se i
stará a střechu nechává čistit.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "pepan" <josef.mensik/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, January 21, 2008 3:34 PM
Subject: Re: Včelařské vrby.


> nejlepší je použít výsev a jelikož jíva je dvoudomý strom tak semeno se
> sklízí jen ze samičích stromů a musí se během pár hodin po sběru zasít a
to
> nejlépe do substrátu ze stavební suti a zeminy 1 : 1. kde bude trvalý
> mokřad

Ještě jeden poznatek Jak je příroda moudrá Jelikož mají vrby a topoly velmi krátkou klíčivost Tak matka příroda zařídila , že tyto stromy začínají uvolňovat semena obvykle pár hodin před děštěm Jakmile začnou poletova můžete s vejvětší pravděpodobností očekávat déšť
Pepan

Prosím o radu, jaké vrby by bylo nejlepší vysadit a kdy. Nikdy jsem se tím nezabýval a rád bych svoje včelky letos nějak podpořil. Díky za rady. Pavel

Dříve se mi včelařské vrby zdály nejlepší volbou všude, protože vhodně
zvolenými klony se dá za prvé od stolu pokrýt produkci pylu ihned od
roztání sněhu po rozkvět jiných zdrojů pylu v druhé polovině dubna - olše,
osika, javor mléč, smuteční vrba atd. Za druhé dají se nalézt včelařské vrby
pro mokrá stanoviště i pro suchá stanoviště. Za třetí všechny včelařské vrby
jsou nebo by měly být snadno rozmnožitelné řízky bez nějakého složitého
laborování s stimulátory, teplotou, ochranou proti plísni atd.
Nyní se mně zdá, v nějaké méně porušené přírodě, že vhodnější bude rozmnožit
nebo naroubovat nějaké místní vrby jívy nebo se i koukat v březnu a dubnu a
rozmnožit už rozšířené místní samčí vrby než včelařskými vrbami, což jsou
kříženci i různých cizokrajných vrb zanášet do prostředí další cizokrajné
odrůdy a geny. Vrby jsou větrosprašné a ochotně se mezi sebou kříží, jejich
pyl se může větrem šířit na dost velkou vzdálenost.
Někde u města, kde je leccos už vysázeno, tam se včelařskými vrbami podle
mně není problém, někde v chráněné krajině daleko od parků a plantáží
biomasy jsem pro místní zdroje.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Pavel" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, January 22, 2008 6:47 AM
Subject: Re: Včelařské vrby.


> Prosím o radu, jaké vrby by bylo nejlepší vysadit a kdy. Nikdy jsem se tím
> nezabýval a rád bych svoje včelky letos nějak podpořil. Díky za rady.
Pavel

Všechny druhy vrb jsou nejen zdrojem pylu ale i dobrým až velmi dobrým zdrojem nektaru

Pepan

Všechny druhy vrb jsou nejen zdrojem pylu ale i dobrým až velmi dobrým zdrojem nektaru

Pepan